Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 18. - Vášnivé uvěznění

Datum14. července 2008  |  AutorAzuros Kocouřéz  |  Zobrazení celkem/dnes10 027x / 3x

Blue Cat Television

uvádí

nekonečnou kočkonovelu

Vášnivé prokletí rodu Chlupézů

Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz

Díl 18.


Vášnivé uvěznění
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů. Ilustrace Jana Ratková
Ilustrace Jana Ratková
www.fantazie.org/novinky/
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů. Autor: EvaNo
Autor: EvaNo
mufka.denicek.eu
Minulé díly:
17. Vášnivé bloudění
16. Vášnivé obvinění
15. Vášnivé poselství
14. Vášnivé procitnutí
13. Vášnivé hledání
12. Vášnivá beznaděj
11. Vášnivé vzpomínky
10. Vášnivé odhodlání
9. Vášnivé zděšení
8. Vášnivé zoufalství
7. Vášnivé plameny
6. Vášnivé otázky
5. Vášnivý plán
4. Vášnivé odpoledne
3. Vášnivá snídaně
2. Vášnivé probuzení
1. Vášnivé svítání
Bubos se jen těžce, zvolna probíral z mdlobného spánku. Pootevřel opatrně škvírku oka a zkoumavě začenichal. Do nozder mu vnikl pach zatuchliny, vlhka a ještě něčeho... něčeho, co mu vzdáleně připomnělo... připomnělo... něco... cosi... Bubos si nemohl vzpomenout.

Snažil se rozpoznat, kde je. V hlavě mu vyplouvaly obrazy... viděl sám sebe, jak vybíhá ze dveří domu Chlupézů... jak se skrývá v křoví... jak bezhlavě běží… Poslední, co si pamatoval, byl zlostný hlas, pak rána a už jen tma.

„A tady je také tma... kde to jsem? Co se stalo?“ pomyslel si Bubos a cítil, že ho stále víc ovládá krutý, nemilosrdný hlad.

Pokusil se zvednout jednu tlapku... druhou... cítil bolest v celém těle a také velkou, otupělou únavu. Přesto se začal rozhlížet. Jeho žluté oči pronikaly tmou, aby zjistily, že je v podivné kobce, zřejmě nějakého sklepení. Nebylo tu ani jediné okno a bytelné, pevné dveře byly beznadějně uzamčeny. Bubos zaúpěl. Dostal se do spárů někoho, kdo ho sem zavřel... zahyne, zahyne bez pomoci.

Bubos se vydal ke dveřím. Zalomcoval jimi, ale ani se nepohnuly. Věděl, že kdyby volal o pomoc, uslyší ho jen jeho věznitel.

Bubos bezradně stál, v duchu viděl svou milovanou kuchyňku, viděl řady uzených myších kýtek vyrovnaných ve spižírně, viděl křupavé, tučné myší výpečky, viděl kuřecí roládičky a telecí medailonky... a zjistil, že pocit vlhka zesílil. Uvědomil si, že stojí v loužičce vlastních slin. A slz. Ustoupil z nepříjemného mokra o tři kroky dozadu... a vzápětí se kobkou rozlehlo jeho vyděšené zaječení.

Zadními packami šlápl na něco měkkého, velkého, bezvládného...

Otočil se a strnul. Před ním, na zemi, ležel...

V domě Chlupézů zatím Chillito oznamoval Missarině, že ačkoliv prohledali široké okolí farmy, všechny pozemky, lesík, mňautletické hřiště, prohledali i několik zahrad... Milchávez nikde není.

Misarina vyslechla zprávu Chillita hrdě vztyčená, se ztmavlými, napnutými tečkami, s ostře staženýma ušima a výrazem zlosti v očích. Pak rozčileně vyběhla po schodech, vpadla do svého budoáru, uchvátila do drápů vzácný starodávný přehoz sešívaný z kožíšků polárních myšek a zuřivě ho rvala zuby a drápy na malé útržky. Syčela přitom kletby na celý svět, na toho, kdo založil požár, na otce Amadea, že Milcháveze lépe nehlídal, na všechny, kteří marně hledali, na Bubose, který jí sebral dopis... dopis s jejím nejtajnějším, bolestným tajemstvím.

Missarina pohlédla na stovky malých, bílých kožíšků, které byly po celém budoáru... Dívala se na oslnivou bělost a v hlavě se jí začala objevovat myšlenka... zprvu neurčitá, nejasná... ale nabývala na jasnosti... Missarina náhle začala chápat, co jí bělost všude kolem připomíná... její myšlenky se začaly upínat k bílé, vlídné postavě, která se zjevila v dýmu nad požářištěm...

A Missarina, vedena nejdávnějším instinktem, prošla velkými dveřmi na balkon, zvedla hlavu k obloze a začala zpívat pradávnou, prosebnou píseň svého rodu... píseň, kterou ochránce a patrona rodu Chlupézů prosila o pomoc pro Milcháveze. Její srdce vědělo a cítilo, že Milchávez někde je... že žije... a potřebuje pomoc.

Kdesi vysoko, vysoko nad ní se nehmotné, hedvábně bílé majestátní tělo protáhlo, dvě žluté, výrazné oči se otevřely do široka a laskavý, vlídný hlas si zabrumlal pod fousky: „Už mne zas někdo volá... ach, ach, nebohá Missarina o pomoc mne prosí... tak snad abych její prosby vyslyšel a na cestu se vydal...“

Úpěnlivě prosící a pokorné Missarině se na okamžik zazdálo, že na noční obloze zahlédla bílý stín, který však zmizel mezi hvězdami. Zdálo se jí to? Nebo opravdu viděla... a pomoc je blízko? Nevěděla. Sklonila hlavu a dál svým sevřeným srdcem a prosebným vzýváním orodovala za to, aby Milchávez žil.

Pokračování příště
Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





9 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

maxik
Kocouřákmaxik  Datum14. července 2008 21:19

A já to nějak moc prožívám. Téměř tu pláču nad chudáčkem Bubosem.

April
KocouřákApril  Datum14. července 2008 20:18

Leemet: Milchavéz ... to by bylo moc průhledný ... myslím, že zápletka bude větší ... nevěřím tomu, že by nám Autor po tolika záhadách nechal tak snadnou hádanku :-)

Veronika J.
KocouřákVeronika J.  Datum14. července 2008 19:17

To ne, Bubos ve slklepení, to nepřežiju!
...a cupující Missarina nemá chybu :-)

Leemet
KocouřákLeemet  Datum14. července 2008 16:35

Taky si myslim, ze to bude Milchavéz. Akorat se bojim, ze pristi dil bude zase uplne o necem jinem a todle bude dalsi hrebik do moji rakvicky! Uz je to vazne, umiram zvedavosti:o)

Berenika
KocouřákBerenika  Datum14. července 2008 15:00

Bubos prisiel k Milchavezovi

dadinka
Kocouřákdadinka  Datum14. července 2008 11:59

no to jsou normálně nervy!!

kocickalea
Kocouřákkocickalea  Datum14. července 2008 7:09

Něco tuším....ale stejně je to napínání!!!Obrázek i fotka samozřejmě skvělé

kocickalea
Kocouřákkocickalea  Datum14. července 2008 7:09

Něco tuším....ale stejně je to napínání!!!Obrázek i fotka samozřejmě skvělé

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum14. července 2008 1:14

Na co ten Bubos šlápl?to je zase týden čekání,kdo to má vydržet?Tolik záhad,tajemství,ten autor,nic nám neprozrádí,všechno nechává otevřené ach jo:-)).

Jana,Eva opět nemám slov,tiše závidím, fantazii,vynalézavost.....

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Které hračky pro kočky jsou nejoblíbenější? (31x)
2
Kočičí jména (24x)
3
RSS kanály (21x)
4
Je řešením množíren zákon? Britská Kolumbie chystá ... (16x)
5
Vyhlášení NEJ fotky listopadu 2024 (13x)
6
Vaříme pro kočky: Polévka pro kočky (13x)

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top