Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 39. - Vášnivé prozrazení

Blue Cat Television

uvádí

nekonečnou kočkonovelu

Vášnivé prokletí rodu Chlupézů

Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz

Díl 39.

Autor: EvaNo mufka.denicek.eu

Minulé díly: 38. Vášnivá prosba 37. Vášnivý sykot 36. Vášnivá žárlivost 35. Vášnivá návštěva 34. Vášnivé přivítání 33. Vášnivé shledání 32. Vášnivé poznání 31. Vášnivé mlčení 30. Vášnivý údiv 29. Vášnivý nález 28. Vášnivé bláznovství 27. Vášnivá lahůdka 26. Vášnivá večeře 25. Vášnivá náhrada 24. Vášnivý šok 23. Vášnivé zahlédnutí 22. Vášnivé rozhodnutí 21. Vášnivý návrat 20. Vášnivý návrat 19. Vášnivé čekání 18. Vášnivé uvěznění 17. Vášnivé bloudění 16. Vášnivé obvinění 15. Vášnivé poselství 14. Vášnivé procitnutí 13. Vášnivé hledání 12. Vášnivá beznaděj 11. Vášnivé vzpomínky 10. Vášnivé odhodlání 9. Vášnivé zděšení 8. Vášnivé zoufalství 7. Vášnivé plameny 6. Vášnivé otázky 5. Vášnivý plán 4. Vášnivé odpoledne 3. Vášnivá snídaně 2. Vášnivé probuzení 1. Vášnivé svítání

SKANDÁLNÍ ODHALENÍ: ŘEDITEL MŇUVERZITY PIŠKOTATOS POD VLIVEM OMAMNÉ LÁTKY!!!

Jak nám sdělil nejmenovaný důvěryhodný zdroj, došlo v známém luxusním sídle všem vám známého urozeného rodu Chlupézů k skandálnímu útoku na věhlasného vědce a ředitele naší mňuniverzity, profesora Piškotatose. Útok byl veden zákeřnou formou a proslýchá se, že...

Dál Missarina nebyla schopná číst. Listy deníku VYMŇUKOSVŠECHNOS se jí vzteky třásly v tlapě. Zvedla rozzuřené oči a ostře jimi probodla doktora Gina: „Doktore... jak to, jak to, že se toho dopídili tihle drásálkové?? Kdo je mohl o stavu ředitele informovat??“

Doktor Ginos se zatváčil uraženě: „Drahá Missarino, nechcete doufám naznačit, že podezíráte mne?? Víte, že ke všem v domě Chlupézů chovám vřelé city a navíc jsem vázán mlčenlivostí!! Stav Piškotatose je předmětem lékařského tajemství!! Zdá se však, že máte ve svém domě špiona!“

„GRRRR! Až ho odhalím, samo nebe mu budiž milostivo,“ vyskřekla Missarina.

„Má drahá... rozčilení vám škodí!“

Missarinu chlácholivý tón hlasu Ginose trochu zklidnil... Vzápětí si ale připomněla to, co spatřila v Piškotatosově pokoji... vždy uhlazený, decentně se chovající Piškotatos zběsile neustále škubal fousky, střihal ušima, zmítal ocasem, koulel očima ... a plazil se po zemi, vykřikujíc, že má hlad a až se dovlní k moruším, nezůstane ani lísteček. Pak že se hodlá kuklit.

Missarinu opět zalila vlna zlosti a rázným zvoněním přivolala Abbygailitu, aby jí okamžitě poslala do budoáru Lassalitu a Milcháveze.

„Tentokrát to přehnaly, děti moje, tentokrát už je opravdu propackuji... a dám jim přečíst tenhle mizerný plátek a dovedu je za Piškotatosem,aby viděli, co způsobili! Z Piškotatose udělali červa! Z mého domu udělali doupě neřesti! Já je přetrhnu, já je přerazím, rozškubu,“ plánovala si Missarina výchovné metody.

Do budoáru vběhla rozrušená Abbygailita: „Ma... madam, oni... oni... slečna Lassalita a pan Milchávez... oni... jsou pryč!! Utekli! Z domova. Našla jsem v jejich pokojích zotvírané skříně... vzali si nějaké věci... a v pokoji slečny Lassality bylo tohle.“

Podávala ustrašeně Missarině cár papíru. Missarina si udiveně přečetla: „Jdeme pryč. Nemáte nás rádi. Máte rádi jenom Chillita a Bastienitta. Nehledejte nás, stejně nás nenajdete!“

Missarina zavrávorala: „Honem! Musíme je hledat! Všichni, ihned, zahájíme pátrání!!“

Doktor Ginos neztratil rozvahu: „Drahá Missarino... neviděl bych to tak černě! Podle mne daleko nebudou. Řekl bych, že zamířili na myší farmu... radil bych vám hledat nejdříve tam.“

Missarina na něj vděčně pohlédla: „Ano... ještě, že vás mám, drahý doktore... jste mi oporou. Abbygailito, ať Fridrichos okamžitě jede na myší farmu a zjistí, jestli tam děti jsou.“

Missarina štítivě odsunula noviny a s povzdechem pohlédla na doktora Gina: „A já, s vaší pomocí, drahý doktore, připravím demňauntující prohlášení... uvedu, že ředitel Piškotatos sice dlí v mém domě, ale těší se báječné duševní svěžesti... ostatně, jaká je vaše prognóza? Kdy dojde k zlepšení?“

Doktor Ginos se začal ošívat... pln rozpaků se podrbal na nose... za uchem... jeho tlapka zamířila i k dolnějším partiím, ale ovládl se. Nakonec ze sebe vysoukal: „No... prognóza... hm, hm... jak jen to říci... zdá se, že Piškotatos získal ze své porce enormní množství té... hm, hm, látky... a to obvykle způsobí nevratné změny... hm, hm... může dojít i ke zhoršení...“

O Missarinu se pokoušely mdloby: „Chcete... chcete snad říci, že profesor bude doživotně housenkou??“

Doktor Ginos na ni soucitně pohlédl: „No... budeme doufat, že se mýlím...“

A zatímco Missarina jen obtížně vydýchávala obsah doktorova sdělení, Abbygailita v hale přivolávala Fridrichose. Jeho rozčepýřená hlava vykoukla z kuchyně, kde zrovna složil dovezené zásoby. Pobaveně vyslechl, že Lassalita a Milchávez jsou na útěku. Pomyslel si, že to už tu dlouho nebylo, a zamířil vstupní halou ke dveřím, aby vyrazil pro uprchlíky na myší farmu. V poslední chvíli za sebou zaslechl cupitání drobných tlapek. Ohlédl se a viděl načesanou, naparáděnou Bettyanu los Caterinos.

„Mňauch... bylo by snad možné jet na tu rozkošnou farmičku s vámi? Ani jsem si to tam nestihla prohlédnout...“

Fridrichos se dvorně uklonil, úslužně otevřel dveře a naznačil Bettyaně, aby vyšla ven... během krátké chvilky předjel před dveře... pomohl Bettyaně nastoupit a za několik vteřin už směřovali k farmě.

Pokračování příště

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama