Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 46. - Vášnivá pohoda
29. prosince 2008 |
Azuros Kocouřéz |
5 211x / 1x
Blue Cat Television
uvádí
nekonečnou kočkonovelu
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 46.
Vášnivá pohoda
Jak jsi krásné, kočičátko
vprostřed bídy nebožátko,
před tebou padáááámeee,
dary své sklááádááámeeee.
Já ti nesu dvě myšičky
by si hrály tvé tlapičky,
já zas trochu šanty...
Kdesi v poschodí se rozevřely dveře a přísný hlas Maxavéze Hazardéze se dožadoval ztlumení reproduktoru, z kterého se kočleda ozývá... má rozehránu zdařilou hru a nepřeje si být rušen.
Vzápětí vzhůru letěla odpověď: „Ale strýčku Maxavézi, já tišeji zpívat neumím...“
A Lassalita vesele pokračovala:
„A co my ti mňuuuznííííí dáááme,
darovati co nemááámeee,
my ti zamňoukáme,
pěkně zavrkáme!“
Milchávez vesele přiskočil k Lassalitě, plácl ji a vykřikl: „Jsi vypnutá, máš babu!“ Lassalita s hlučným dupáním oběhla halu, hbitým výskokem se dostala na komodu, přitom zachytila nazdobenou girlandu, která se jí omotala kolem zadní nohy a s girlandou pádila dál, strhávajíc sebou vše, co se připletlo girlandě do cesty.
Milchávez v nezvladatelném smíchu přidřepl... a vzápětí přes něj přeletěl Bastienitto, který vyšel z dveří kuchyně a netušil, že před dveřmi dřepí živá stříbrnočerná rozesmátá překážka. Stříbrný tác, na kterém Bastienitto nesl umělecky nazdobené pochoutky, letěl velmi daleko. Stříbro zvonivě zařinčelo nárazem o krb a stěna kolem krbu byla náhle ozdobena rybkami, vyřezanými z libového telecího, plátky lososa, původně svinutými do tvaru růže, a také se kolem krbu rozprskly kopečky kaviáru, šlehačky a tuňákové pasty.
Rozruch přivolal Chillita, který už sbíhal ze schodů... v chvatu nepostřehl, že se mu kolem nohou ovinul girlandový had, který ho skolil k zemi, a Chillito se jak dlouhý, tak široký, rozplácl na zemi. Přitom prudce posunul koberec s vetkávaným emblémem rodu Chlupézů, koberec srazil vysokou vázu a ta se rozlétla na tisíc kousků.
Z kuchyně vystřelil polekaný Bubos a nevěděl, jestli dřív sbírat ze země Chillita nebo Bastienita nebo ze zdi kolem krbu sbírat rozpláclé pochoutky. Po důkladném uvážení zvolil třetí možnost.
Zvuky z haly doléhaly do společenského salonku jen vzdáleně a nijak nerušily příjemnou pohodu. Missarina, pohodlně uvelebená v lenošce, spokojeně sledovala, jak si Don Bertrandos užívá pohodlí jejího domu. Výraz spokojenosti měl i otec Amadeos a Bettyana los Caterinos, kteří si nemohli vánoční pohodu v domě Chlupézů vynachválit. Čas od času se z přilehlého herního salonku ozval vzrušený potlesk, to když se některému z hráčů povedl pěkný tah. Zdálo se, že štěstí střídavě přeje Dorchitě, Stephanii Los Sykorkos a Maxavézovi Hazardézovi.
V zimní zahradě také vládla milá, vánočně zjitřená atmosféra. Afrodíta obdivovala vzrostlé rostliny šáchoru a jen občas káravým pohledem napomenula Bertilia, který se pokoušel listy očichávat a mlsně se olizoval. Danéz de Jančéz vášnivě diskutoval s doktorem Ginosem o možnostech využití šanty v přírodní medicíně a ředitel Piškotatos se ovíjel kolem mohutné palmy a pokoušel se zavinout do jejích listů.
Don Bertrandos se velmi labužnicky protáhl, cvičně vysunul a zasunul drápy a s obdivným pohledem sdělil Missarině: „Musím uznat, madam, že váš dům je opravdu vzorem všem urozeným! Je veden na noblesní úrovni... máte můj obdiv!“
Missarina se polichoceně zavrtěla a s napětím očekávala, co ještě má Don Bertrandos na srdci.
A Don Bertrandos opravdu pokračoval: „Rozhodně jsem zde, ve vaší rezidenci, prožil své nejkrásnější vánoce. Ty vybrané lahůdky! Elegantní výzdoba! Tolik zajímavých bytostí! A dary... velmi bohaté! Byl jsem nadšen! A dovolím si... ehm... mohu snad doufat, že bych mohl ve vašem domě prožít s vámi a vašimi hosty i blížící se poslední den roku? Není snad mé přání příliš... odvážné?“
Missarina zvedla pyšně hlavu a upřela na Bertrandose dlouhý, pronikavý a obdivný pohled: „Drahý... drahý Bertrandosi... větší pocty se mně a mému domu dostat nemohlo. Budu nadšena...“
Goliasiantos de la Marillionéz, který právě přicházel z haly, kde udílel rozkazy k zlikvidování katastrofy, zaslechl právě tolik z rozhovoru Missariny a Betrandose, aby se mu v hrdle zrodilo a hluboké, temné, výmluvné zavrčení.
„Já ti dám drrrrrrrrahý... já ti dám tady vrrrrkat... já ti dám Berrrrrrtrrrrandose!!“
Pokračování příště
| O sdílení
Iva Goli 29. prosince 2008 9:13
Bože, Don Bertrandos vyzerá ako tajuplný hrdina všetkých dievčenských snov:))))
Maxík 29. prosince 2008 8:50
Jsi vypnutá! Kolikrát jsme už chtěli takhle vypnout naše dítka. A ono nic! A Kočkoleda nemá chybu.
Obrázky obdivují i ve Španělsku.
beta.1 29. prosince 2008 0:26
pohoda:-))),už se nemohu dočkat posledního dne v roce.
Fotka tleskám:-))))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Nejčtenější
1
Které hračky pro kočky jsou nejoblíbenější? (31x)
4
Je řešením množíren zákon? Britská Kolumbie chystá ... (16x)
5
Vyhlášení NEJ fotky listopadu 2024 (13x)
6
Vaříme pro kočky: Polévka pro kočky (13x)
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.